|
 |
Počet zobrazených článků: 41 (z celkem 41 nalezených)
Ekovýchendovka 3/2012 (administrator, Z Mlýnku, 01.05.2013) Ve dnech 26.-28. října se konalo setkání všech účastníků Ekokoka. Tedy všech, co se někdy tohoto tábora účastnili. Už od té doby, co jsem si přečetla pozvánku jsem se hrozně těšila. Na vedoucí, atmosféru, přírodu. A taky jsem doufala, že bude hezké počasí. Což vedoucí trochu nenaplánovali:-D Už v době našeho příjezdu pršosněžilo a po celý víkend to nebylo o moc lepší.
O (nás) Pražácích 1/2013 (administrator, Z Mlýnku, 01.05.2013) Vážení a milí čtenáři Mlýnku, ráda bych se trochu rozhovořila o tématu, ježto sem tam zaměstnává mou mysl a který často ožívá právě na brontosauřích akcích. Doufám, ze vás nadpis příliš nevyděsil a ze alespoň někteří z vás ocení snahu a odvahu otevřít toto nesnadné téma národa českého.
Kosení, hrabání, tahání, plavání v bažině a jiné radovánky 2 - 2012 (administrator, Z Mlýnku, 19.11.2012) Pršelo. Noční krajina byla zahalena v mlze. Byla zima a foukal studený vítr. Po rozbité cestě, kterou v té tmě skoro nebylo vidět, kráčely tři postavy.
Když se snáší noc nad střechy.... 1/2012 (administrator, Z Mlýnku, 19.11.2012) Tak tuhle písničku se mi nijak nedaří poslední tři týdny vyhnat z hlavy (a hned je tu první spojení s brontosaury, kteří ji docela často pějí – pějeme), což asi není v dané situaci úplně nepochopitelné.
Hledači, ekosexuálové a jiná pakáž 4/2011 (administrator, Z Mlýnku, 19.11.2012) "Jéminkote!" spráskla ruce starostlivě vyhlížející paní v hned prvním domě při pohledu na deset oválených výrostků, spoře oděných do roztrhaných prostěradel.
Zkratka ve zkratce – CVVZ 2011 3/2011 (administrator, Z Mlýnku, 19.11.2012) Všechno to začalo tím, když jsem slyšela jak Olí s Viktorem mluví o tom, že na prodloužený víkend, kdy je státní svátek, pojedou pomáhat Ifce a Liborovi z Remízku na CVVZ Hradce Králové.
Měl a mám psát report o simulaci pastvy na kokořínských lukách? 2/2011 (administrator, Z Mlýnku, 23.08.2011) Uzávěrka Mlýnku již včera klepala na dveře a tak doufám, že vstupní brána vzpomínek dnes ještě nebude uzamčena.
Zde je místo pro moji reklamu 2/2011 (administrator, Z Mlýnku, 23.08.2011) Dámy a pánové, mám chuť evangelizovat. Takže nečekejte žádnou velkou literatůru, prostě vám hodlám natlačit cosi do hlavy.
Kterak jsme strávili Silvestra na Rusalce 1/2011 (administrator, Z Mlýnku, 23.08.2011) (Je těžké psát netradičním pohledem o tradičním Silvestru na Rusalce. Ten loňský byl ale(zejména) díky Marušce vyplněn mnohými odkazy na našeho nejslavnějšího Čecha, proto jsem ji požádal o její čerstvý, celorakouský, jemně nakrájený, c.k. pohled - pozn. Arag.)
Seladon 1/2011 (administrator, Z Mlýnku, 23.08.2011) Jak známo, každá obec hodná toho jména má svého obecního blba. V Budějovicích mého dětství to byla Marmeláda, zavalitá dívka, která v pletené čepici a teplákové soupravě vybírala popelnice, hlasitě si k tomu prozpěvujíc.
Taková normální noční bojovka - Setkání 2010 (administrator, Z Mlýnku, 05.01.2011) Ne každý člověk, jak jsem již dávno zjistila, má v oblibě tzv. bojovky a to především ty noční. Já a to musím přiznat, se vždy obávám příliš logických šifer v těchto hrách, jelikož to není moje parketa. Avšak na noční bojovku, kterou jsem zažila na letošním setkání v Orlických horách, asi nikdy nezapomenu. Nedalo mi to a tak jsem se rozhodla napsat článek a k němu připojit průvodní ilustraci (to sem celá já:)) o tom co se událo a jak prožila tuto hru moje skupina, ve které jsem byla já, Olí, Velkej Fo a Martin Zeman.
Mnoho kraválu pro nic (administrator, Z Mlýnku, 21.10.2010) Konec srpna jsem už téměř tradičně trávil v okolí chaty Rusalky pod Červenohorským sedlem. Nebylo možné si tam nevšimnout vcelku nového fenomenu, který se v této oblasti nemile objevil. Vždycky mě na Rusalce štvalo, jak klid lesa a zurčení potoka ruší kamiony funící po silnici do Červenohorského sedla, případně jejich odfukující pneumatické brzdy cestou dolů. Jenže letos jsem zjistil, že kamiony byly ještě zlatý. Nepoměrně větší kravál totiž na silnici dělají motorky.
Ekokoko aneb skoro to samé a přece jiné (administrator, Z Mlýnku, 21.10.2010) Po 12 letech jsem nevěděla co s prvními dvěma týdny klasických prázdnin. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového ale klidně něco podobného dosavadnímu programu skautského tábora. Můj zrak padl na akce Brontosaura a konkrétně se mi termínově a i programově zalíbila akce Ekokoko.
Ptíca (Lenka Čumplová, Z Mlýnku, 17.05.2005) Žila v jednom papírnictví. Zvláštní na ní bylo to, že ačkoli byla pták, dokázala měnit své zbarvení podle barvy papíru, ve kterém měla své hnízdo. Poslední dobou už dlouho žila mezi balícím papírem, takže její zbarvení bylo bílé, nebo lehce nažloutlé až našedlé. O Vánocích se obvykle stěhovala do role červeného vánočního papíru, takže pak byla červená, někdy s malými zlatými hvězdičkami. Živila se převážně lepidlem a černou tuší.
Košíkáři (Věrka L., Z Mlýnku, 17.05.2005) "Fo ! Fo ! Jak dál ?" "Fo ! Prosím..." "Fo !!! ", ozývá se z houfu lidí a chudák Velkej Fo neví, kam se vrtnout dřív.
Máte-li jen černou a bílou, pak si vezmu šedou (Petr Žižka, Z Mlýnku, 17.05.2005) Vystoupil jsem z vlaku a zapálil si cigaretu. Klesal jsem tmou k domovu a vychutnával si nejlevnější tabák. Takhle na čerstvém vzduchu jsem si opravdu užíval každé popotáhnutí. To nebylo jako v místnosti, kde kouř štípe do očí.
Pasáčkem od slunka do slunka (Michal Žižka, Z Mlýnku, 17.05.2005) Právě skončil týden, kdy jsem se učil být pasáčkem ovcí a koz. Jsem nesmírně unaven, ale zároveň vděčný a bohatší - o zjištění, že takové stádo je vlastně dokonalý ogranismus, co dokáže dělat naschvály.
Kontejner aneb základy recyklace druhotnou spotřebou (Jana Svačinová, Z Mlýnku, 06.05.2005) Jakožto ekologicky vzdělané dívky, třídíme se spolubydlící na kolejích odpad. Inu stalo se, že do krabice s papírem nebylo možno ani tou největší silou vpravit další kus a hromada plastu taktéž přesáhla své meze.
Umění fejetonu (Petr Žižka, Z Mlýnku, 06.05.2005) Lidi tady málo běhaj. Přitom jaké to aerobní požehnání! Tíží tě svět? Jdi si zaběhat. Šel jsem. Buď to rozběhám, nebo o tom budu muset napsat.
Čtyři odstavce a úvod o tom, kde všude jsem (v poslední době) byl (Velkej Fó, Z Mlýnku, 06.05.2005) Při vývoji světa se neustále střídá vznik vývoj a zánik. Toto pravidlo jsem si oživil při svých nedávných cestách. Proto jsem se rozhodl napsat článek o čtyřech odstavcích a úvodu o tom, kde jsem v poslední době všude byl...
Silvestr 2003 na Rusalce (wzx, Z Mlýnku, 13.02.2004) Ctěný (a poněkud dotěrný, pardon, pardon) šéfredaktor Mlýnku si před pár dny na mě vzpomněl – že prý aby bylo zaznamenáno, že akce byla, když Campanula nemá kroniku. To bych chápala, ale proč jako zrovna já? Jsem opravdu spíše nepsavec. Tedy se vám, čtenáři, omlouvám, ale jak vidíte, nemůžu za to. A taky by mě, vážený pane šéfredaktor, zajímalo, proč jste si vzpomněl až měsíc poté, kdy už v hlavě mám jen pár povšechnějších dojmů a podrobnosti jsou fuč. Ach jo, zkusím, co vydoluju z paměti...
Příhody vodáka Hlupáka (Berounka) aneb velmi nepravidelný seriál o tom, jak nejezdit vodu (Aragorn, Z Mlýnku, 13.02.2004) Motto: Kořením řek jsou jezy. Vodák si obvykle pamatuje svůj první jez, dále jez, na kterém se udělal, i když nemusel, jez, na kterém se neudělal, ač mohl, ten mizernej jez, kde protrhl loď a dále samozřejmě také všechny ostatní jezy. (Zdeněk Šmíd, Proč bychom se netopili)
Příhody vodáka Hlupáka - Klabava aneb velmi nepravidelný seriál o tom, jak nejezdit vodu (Aragorn, Z Mlýnku, 14.12.2003) Bylo jaro. Tedy bylo na stránkách kalendářů, nikoli na stráních v přírodě. Zatímco z kalendářů se usmíval třetí jarní týden a ušklíbaly svátky jara – Velikonoce, na stráních druhdy tak milé krajiny bylo nevlídno, protože mokro. Pršelo a pršelo, již téměř měsíc. Po celý ten měsíc se vodák Hlupák neúnavně domlouval se svým háčkem – vodáčkem Chudáčkem, že tedy tenhle víkend určitě pojedou, že si vyrazí pořádně zapádlovat na Střelu. Jenže pršelo a pršelo.
Nejen za okapy (Zuzana Ruferová, Z Mlýnku, 12.12.2003) Je už holt taková doba. Ta spousta stánků s vonnými tyčinkami, indickými slony, Kámasútrou na CD-ROMu a jiným typicky etno asijským tovarem neklamně svědčí o tom, že v Brně opět nastanou tradiční české Vánoce. Slova jako solidarita, pomoc, radost, zázrak, se skloňují ve všech pádech a občas se něco z toho nedej bože i uskuteční, nejednou to nesporně jest. A už vznikly stohy úvah, o tom kolik z té pomoci je míněno upřímně, kolik radosti je, inu, zvyk a kolik solidarity je pucování image. Ale mně vám poslední dobou vrtá v hlavě ten zázrak…
Malý test holandštiny (Darča Vašková, Z Mlýnku, 03.11.2003) Ahojte všichni moji příznivci, kamarádi a podporovatelé, dneska Vás nebudu štvát nadšenými výkřiky, jak je tu všechno skvělé (kolem samí zajímaví lidi, spousta příležitostí k procvičováni cizích jazyků a poznávání odlišných kultur, zajímavá škola, prostředí celkově velice inspirativní, slíbili nám vymalovat kuchyň a koupelnu, zdraví i kolo zatím slouží a i to počasí se celkem drží), ani Vás nebudu otravovat výčtem všech věcí, které mne štvou nebo se zrovna nedaří (kolem spousta podivných cizinců, kterým pořádně nerozumím, v jednom kuse prší nebo to aspoň vypadá, že pršet bude, zasekává se mi zámek na kole, každý den šlápnu do té hluboké kaluže pod schody do knihovny, došla mi pasta na zuby a ještě k tomu na BBC přestali dávat Simpsonovy!)... ne, dneska si to opravdu odpustím. Dneska Vás čeká něco jiného. Co?
O Chytrém Honzovi (Tomáš Kuhr, Z Mlýnku, 28.10.2003) Bylo, nebylo, za devatero lesy, sedmero horami a patero řekami odedávna stála malá vesnice. A v té vesničce, jak už to tak bývá, žili lidé a mezi nimi Chytrý Honza. Když byl Honza malý kluk, hrával si s ostatními dětmi, když pak však rostl a chytřel začal místo dětských her stavět zavlažovací kanály, přehrady, rybníky, cesty, stezky, mosty a zkrátka cokoli ho napadlo… Byl šťastný, lidově řečeno vyblbnul se a ještě byl lidem ve vesnici užitečný. Jeho velkým snem však nebylo budování kanálů a cest… Náš Honza totiž nebyl žádný troškař, milé děti, jeho největším snem bylo postavit si atomovou elektrárnu… Tato touha byla den ode dne silnější a tak se Honza jednoho dne rozhodl jít do světa a zkusit si svůj sen splnit. Maminka mu ještě stihla sbalit na cestu pár buchet a Honzík už šel do světa.
O hloupé princezně (Tomáš Kuhr, Z Mlýnku, 03.03.2003) Jak jistě všichni z vás vědí, milé děti, kdesi uprostřed malého kontinentu zvaného Evropa žije odnepaměti takový zvláštní, ba přímo divný národ Čechů… Od všech v okolí žijících národů se Čechové liší takovou drobnou (snad i zanedbatelnou) maličkostí. Čechové totiž nevolí do svého čela ty nejbohatší, ani ty nejmocnější, ba ani nejkrásnější, nejchytřejší, nejznámější, nejvlivnější, nejvzdělanější, nejpřijatelnější, nejváženější, nejstarší, nejzkušenější, nejschopnější, nejtalentovanější či nejmoudřejší… Možná se teď ptáte, milé děti, koho vlastně ti divní Čechové uznávají. Odpověď na tuto otázku je opravdu překvapivá: Čechové nejvíce uznávají a do svého čela odnepaměti volí ty nejhloupější. Příkladů existuje nespočet. Uveďme třeba hloupého Honzu, který poté, co skolil draka či jinou stvůru, dosedl na královský trůn a vládl dobře a spravedlivě až do své smrti, či Jeníka II. Hloupého a další… Já vám, milé děti, budu vypravovat pohádku o hloupé princezně.
Krátká elegie na volné téma (Zuzana Ruferová, Z Mlýnku, 17.02.2003) Motto: Chtěl bych radit, nijak vás však nenutím, malé věci řešte ruky mávnutím. Nedopadnete tak jako Škrhola, Nebudou vás považovat za…
Muž, který kácel stromy (Martin Voříšek, Z Mlýnku, 17.10.2002) Když člověk něco chce, musí pro to něco udělat. Když člověk chce postavit dvě tee-pee pro dvacet lidí z osmi zemí, potřebuje k tomu asi osmnáct dřevěných tyčí. Nenajde-li člověk v bezprostředním okolí osmnáct suchých, rovných a přiměřeně tenkých kmenů (což je velmi nepravděpodobné), musí člověk porazit osmnáct rovných, dlouhých a přiměřeně tenkých stromů.
Zachránili jsme Bohouše! (Velkej Fó, Z Mlýnku, 16.10.2002) Věc, o které začínám právě psát se udála v jednu nepříliš pěknou neděli na začátku října. Slabé dešťové přeháňky se střídaly tak rychle, že drobně mžilo prakticky neustále. Přesto jsme se s Hankou rozhodli vyrazit na vycházku. Krátce po obědě jsme vyšli z Litomyšle s dobrou vůlí dojít do večera do České Třebové. Tento jistě ušlechtilej záměr se nám nepodařilo uskutečnit, protože osud nám do cesty postavil Bohouše.
Super (Petr Žižka, Z Mlýnku, 20.06.2002) V postarším mém slovníku cizích slov nalézá se mezi slovy sunna (ústní poddání koránu) a superior (představený v klášteře) řada slov začínajících předponou super-.
Strom na Habině (Michal Žižka, Z Mlýnku, 13.03.2002) Kdo jste byl někdy na Habině a šli jste od Františka směrem k lomu, tak jste jistě prošli kolem jednoho stromu, který vyčnívá. Ani tak ne svým vzhledem, ale stojí tam v prostoru prostě sám...
Letem českým světem (Martin Voříšek, Z Mlýnku, 26.02.2002) Dostala se mi přednedávnem do rukou kniha Letem českým světem. Mnozí z vás zřejmě ví, oč se jedná, někteří možná viděli alespoň výběr fotografií z této publikace, který koluje po různých místech naší země. Pro ty dosud neinformované: Na samém konci devatenáctého století (přesněji v letech 1896-1898) se nakladatel J. R. Vilímek rozhodl vydat sérii snímků pozoruhodných lokalit Čech, Moravy, Slezska a ojediněle i Slovenska. Celý cyklus nakonec dosáhl počtu pěti set fotografií, publikovaných postupně panem Vilímkem ve formě sešitů.
De mobile (Petr Žižka, Z Mlýnku, 20.02.2002) Brácha ověsil stromek. Jako minulý rok zdála se nám zdobnost poněkud chudá, ale tentokrát jsme mnoho nereptali, protože máme stromek živý, v květináči, tu uvnitř jen na návštěvě. Skromnost na větvích mu jen prospěje. Navíc, komu se poštěstí kochat se stromkem z rukou študovanýho propagačního výtvarníka. (Není snad vánoční stromek propagace Vánoc?)
Jak se stát ekologem praktikem (Zdeněk F., Z Mlýnku, 14.11.2001) Mnoho z vás jistě ví o problému eroze půdy. Vlivem odlesňování, regulací řek a potoků, špatným hospodařením na polích, s pomocí turistů a sjezdařů dochází k erozi půdy a její degradaci.
Bajka? (Aglaja, Z Mlýnku, 18.09.2001) Toto je stenografický záznam rozhovoru, který vedl mladý, perspektivní šimpanz střetnuvší se na své odpolední procházce s řasou – krásnoočkem
Ekoteroristka Džejn likviduje černou skládku (Jana Volejníková, Z Mlýnku, 18.09.2001) Podle skutečné události, avšak mírně přikrášleno.
Tančírna na Habině (Tapi, Z Mlýnku, 01.01.2001) Pátek. Neznámé nádražíčko ve Velké Kraši, známé i neznámé obličeje - radostné zdravení a pak cesta noční vesnicí až někam do hluboké tmy, ze které se jako v pohádce vynořuje světýlko a spolu s ním chaloupka. Za denního světla to ovšem není chaloupka, ale obrovský areál pro letní dětské tábory. Vcházíme dovnitř, kachlíková kuchyňka, kamna přes půl místnosti a kolem nich postávají známí i neznámí lidičkové - a zase velké vítání, seznamování, smích, spojené dlaně v kruhu poděkování a hrnec opravdu husté, výživné zeleninové polévky. |
© 2005 Campanula Barbata
webmaster: cbj.rada AT seznam.cz