Základní článek
Hnutí Brontosaurus
 

Web site powered by phpRS

Hlavní stránka Rubriky Registrace Ankety Nejčtenĕjší články Hledej

* O (nás) Pražácích 1/2013

Vydáno dne 01. 05. 2013 (1222 přečtení)

Vážení a milí čtenáři Mlýnku, ráda bych se trochu rozhovořila o tématu, ježto sem tam zaměstnává mou mysl a který často ožívá právě na brontosauřích akcích. Doufám, ze vás nadpis příliš nevyděsil a ze alespoň někteří z vás ocení snahu a odvahu otevřít toto nesnadné téma národa českého.

Brontosauřích táboru a víkendovek se v různých koutech naší vlasti účastní i ti tzv. Pražáci – jak známo, všemi milovaní. Já sama jsem žel bohu jedna z nich. Zeptá-li se mě tedy někdo na začátku tábora od kama že to jsem, s rozpačitým úsměvem a snad trochu moc potichu, aby nás ostatní při tomto trapném výjevu neslyšeli, odvětím: „No….vlastně…………..z Prahy.“ (Přidejte si k tomu ono pražské otevřené e místo všech samohlásek a celý obraz je dokonalý.)

Pokud tazatel odvětí: „Jo??....Nevypadáš na to!” mám vyhráno. Právě jsem se zařadila do kolonky “Alternativní Pražáci” a už nebudu muset extra dokazovat, ze nejsem namyšlená a nudná slečna z Prahy beze smyslu pro humor a s nulovou schopností přežít týden bez mobilního telefonu někde v divočině. Pak si tedy již můžeme povídat o věcech zajímavějších.

Může se však stát, že náš tazatel po zodpovězení oné otázky už nemá do dalšího hovoru chuť a více méně taktně poodejde k jinému členu skupinky, který pochází z Frýdku-Místku, Havlíčkova Brodu či snad nejlépe z jisté dědiny blízko Lázní Bělohrad. Mě tak zanechá svým myšlenkám, v níchž proklínám Prahu, ono špinavé, turisty a narkomany přeplněné, rušné, hlučné a kdo ví co ještě hlavní město, do kterého jsem měla “tu čest” se narodit.

Tak bych mohla depresivně zakončit svou úvahu a požádat vás, nepražáky, o schovívavost s námi. Nemáme to vždycky lehké…

Ale nedá mi to.

Mám totiž v hlavě ještě jiný výjev.

Více než pět let jsem mohla strávit v cizině, konkrétně ve Švýcarsku a Německu. A jaké bylo moje překvapení! Na obligátní otázku: “Woher kommen Sie?” jsem mohla beze studu a dokonce s jakousi hrdostí odpovědět: “Aus Prag”. A následoval půlhodinový monolog na téma: kolikrát kdo navštívil Prahu, jak je to nádherné město a jak se nediví, ze bych se tam chtěla po studiu vrátit.

A tak se Praha před mýma očima postupně proměnila v opravdu docela hezké město. Uznávám, má své mouchy a ty věčné proudy turistů tomu nepomáhají, ale je v něm tolik krásných zákoutí, jako v málokterém evropském městě, které jsem kdy navštívila. A to, že tam bydlíme my, nafoukaní Pražáci, za to ona nemůže….

Maruška Waldmannová


Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 465 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
© 2005 Campanula Barbata