Jméno do Googlu

Autor: Petr Žižka <@>, Téma: Psáno pro web, Vydáno dne: 16. 05. 2005

V magazínu Lidovek četl jsem onehdy rozhovor s Terezou Pergnerovou. Přeci víte, s tou někdejší přiměřeně kultovní moderátorkou jakéhosi Esa na téhle Nově (ty čteš taky kdeco). Redaktorka zmínila, že když vyťukala její jméno do vyhledávače, vykoukl na ni hnedle na druhém místě odkaz na webové stránky s jejími porno fotkami. Vzpomněl jsem si na ten rozhovor včera nad počítačem. I řekl jsem Googlu, ať se mi podívá... Nikoli po Tereze, to už jsem udělal dřív, ale po "Petr Žižka".

Zlomek sekundy napětí a... Sedmnáct stránek odkazů. Dodnes jsem byl se svým příjmením vcelku spokojen. Občas jsem si někde přečetl o nějakém Žižkovi či Žižkové a vím, že přímo jakýsi Petr Žižka píše do Mladé fronty. Nepříbuzného Žižku jsem však nikdy nepotkal, natož aby to byl Petr. Žil jsem v domnění, že mé příjmení je sympaticky nefrekventované a že se dobře hodí k tomu, abych s ním spojil své velké skutky. Ostatně už je pomalu potřeba, aby byl Žižka zapsán v dějinách i poněkud mírumilovněji. Spatra i soucitně jsem pohlížel na Nováky či Koláře.

A najednou to vypadá, že nejenže je příjmení Žižka dočista tuctové, ale že je i vyslovená tlačenice Petrů Žižků. Tady ředitel rádia, tady muzikant, tenhle zasedá v jakémsi představenstvu. S tímhle se pojí "Výhody pálení oken", s tímto "Je čas na umělé oplodnění?" Jak se v tomto prosadit?

Sebe jsem na internetu nenašel. Ulevilo se mi a pak mě to hnedle zamrzelo a pak se mi pocity slily. Tak on o mně svět neví! Chvíli jsem ten doušek převaloval na patře, ale ne a ne se rozhodnout, jak chutná.

Nu, je nejspíš zdrávo, odvozuje-li člověk to, kým je, především sám ze sebe. (Zdravím, Imanueli.) Ale občas mě přepadá myšlenka, zda nakonec není člověk prostě tak, jak je v hlavách druhých. Jsem dobrý člověk. Stačí to vědět? Není to už zpupnost? Není třeba to i občas slyšet? Jsi dobrý člověk. A co tu zbude z člověka, až ho nebude?

Jen jestli zrovna internet je tím správným místem, kde si ověřovat svoji "totožnost". Nu, mám o čem přemýšlet. Však také sváří se ve mně už nějaký čas pohrdání tímto virtuálním světem a neurčitá touha být i tady patrný. A co se stane, když vy do Googlu zadáte své jméno?

petr žižka